Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Google čelí žalobě od skupiny Prima a dalších médií, chtějí 2,1 miliardy eur

Americká internetová společnost Google čelí žalobě od české skupiny Prima a dalších 31 evropských mediálních skupin. Firmy po americkém gigantu požadují 2,1 miliardy eur (53,2 miliardy korun) za to, že podle nich kvůli praktikám Google v digitální reklamě utrpěly ztráty.

Google čelí žalobě od skupiny Prima a dalších médií, chtějí 2,1 miliardy eur
Google - ilustrační foto | Bumble Dee / Shutterstock.com

Vyplývá to z prohlášení vydaného dnes jejich právními zástupci Geradin Partners a Stek. Americká společnost žalobu odmítá a hodlá se proti ní bránit.

"Zúčastněné mediální společnosti utrpěly ztráty v důsledku méně konkurenčního trhu, což je přímý důsledek pochybení společnosti Google," uvádí se v prohlášení právníků žalující strany.

"Nebýt zneužití dominantního postavení ze strany společnosti Google, mediální společnosti by získaly výrazně vyšší příjmy z reklamy a platily by nižší poplatky za reklamní služby. A co je zásadní, tyto prostředky se mohly znovu investovat do posílení evropského mediálního prostředí," dodali právníci.

Na podporu svých tvrzení připomínají pokutu 220 milionů eur, kterou francouzský úřad pro hospodářskou soutěž vyměřil Googlu za jeho podnikání v reklamních technologiích v roce 2021. Zmiňují i obvinění od Evropské komise z loňského roku.

"Skupina Prima je jednou z více než třiceti mediálních skupin ze sedmnácti zemí, které se zapojily do společné žaloby na společnost Google," potvrdila ČTK mluvčí Primy Gabriela Semová.

Žalující skupina zahrnuje mediální domy z Česka, Slovenska, Rakouska, Belgie, Bulharska, Polska, Dánska, Finska, Maďarska a z dalších zemí. Krok přichází v době, kdy proti podnikání Googlu v oboru reklamních technologií zasahují i antimonopolní úřady.

"Google spolupracuje s evropskými vydavateli konstruktivně. Naše reklamní nástroje, ale i nástroje mnoha našich konkurentů v oblasti reklamních technologií pomáhají milionům webových stránek a aplikací financovat obsah a firmám všech velikostí efektivně oslovit nové zákazníky. Tyto reklamní služby se postupně vyvíjejí a modernizují právě ve spolupráci s výše zmíněnými vydavateli. Tato žaloba je spekulativní a oportunistická a budeme se proti ní důrazně a na základě faktů bránit." uvedl v prohlášení zaslaném ČTK právní ředitel Google Oliver Bethell.

Google již loni uvedl, že nesouhlasí s antimonopolními obviněními, které EU vznesla proti jeho podnikání v oblasti reklamních technologií. Firma v dodavatelském řetězci figuruje jak na straně nákupu, tak na straně prodeje.

Vydavatelé po celém světě si v posledních letech stěžují na rostoucí dominanci velkých technologických firem v reklamě. Jejich podíl na příjmech od inzerentů kvůli tomu klesá. Podle analytiků je Google nejdominantnější digitální reklamní platformou na světě.

Skupina mediálních skupin uvedla, že žalobu na Google podala u soudu v Nizozemsku, protože tato země má dobrou pověst, pokud jde o případy, ve kterých se žalující domáhá náhrady škody způsobené porušením antimonopolních pravidel v Evropě. Skupina se také chtěla vyhnout podávání více žalob v různých evropských zemích.

Členy skupiny jsou mimo jiné německý mediální dům Axel Springer, norský Schibsted, rakouská společnost Krone, belgické skupiny DPG Media a Mediahuis, dánská TV2 Danmark A/S, finská Sanoma, polská Agora, španělská Prensa Iberica a švýcarská společnost Ringier, která působí i na Slovensku.